Farní knihovna je otevřena každou 2. a 4. neděli v měsíci od 9.00 do 10.30.
Kázání na hoře (Petr Beneš)
Tzv. Kázání na hoře, obsažené v 5.-7. kapitole Matoušova evangelia, bylo v dějinách interpretováno různě. Jeho doslovné chápání bylo v protikladu ke kompromisnímu výkladu v křesťanské praxi, či bylo interpretováno jako učení pro výjimečné skupiny adresátů, např. mnichy a mnišky, případně jako líčení stavu, který teprve nastane. Petr Beneš se v rozhovoru s Petrem Vaďurou snaží ukázat, že se tento text týká každodenního života a staví nás před aktuální otázky, jako je nenásilí či bezpodmínečné odpuštění.
O svobodě a náboženství (Jonathan Sacks)
Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse – O svobodě a náboženství obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.
Žena ať v církvi promluví (Zdeněk Jančařík)
Přestože se během pontifikátu papeže Františka mluví častěji o větší roli žen v církvi a ženy se dostávají dokonce do řídicích rolí v některých vatikánských nebo jiných církevních úřadech, stále existují tabu, která jsou pro současnou římskokatolickou církev nepřekročitelná a nedotknutelná: hlásání evangelia (kazatelská služba) při liturgii, udělování některých svátostí ženami v prostředích, kam se muži přirozeně nedostanou nebo v nich nejsou přítomni (hospice, zdravotní zařízení, domy s pečovatelskou službou), svěcení žen na jáhenky nebo kněze, ale také třeba jen přítomnost žen na kněžských radách, v biskupských grémiích, v ekonomických úřadech apod. Žena je dnes v západní církvi převážně odsunuta do role naslouchající, poslušné, modlící se a o ničem nerozhodující, skromné „služebnice“.
Klíčové otázky evangelia (Ermes Ronchi)
Meditace pronesené při duchovních cvičeních pro papeže Františka a římskou kurii. „Ježíšova slova, o nichž jsme rozjímali, nám ukázala cestu, která vede k přilnutí k Bohu, abychom mu pomáhali vtělovat se do tohoto světa, do našich ulic a náměstí…“.
Byl jednou jeden svatý král (Libor Rösner)
Románově zpracovaný životopis francouzského krále Ludvíka IX. nás zavádí do 13. století. Ožívají před námi skutečné historické postavy, především hlavní hrdina, jenž se postupem času mění z nesmělého mladíka v rozhodného muže, neohroženého rytíře a v jedinečný vzor panovníka a křesťana. Máme s ním možnost procházet celou dobou jeho panování, od korunovace přes upevňování si pozic až po vrcholné období jeho vlády, kdy k němu s úctou vzhlížely oči korunovaných hlav všech panovnických dvorů. Ocitneme se uprostřed lítých bitev, nahlédneme do Ludvíkovy kající praxe či jeho rodinného života, čímž se nám odkryje osobnost člověka, jehož bílou lněnou tuniku, uctívanou jako relikvii, nestačily pohltit plameny požáru pařížské katedrály Notre Dame v dubnu 2019…
Sv. Klára – Chudá paní z Assisi (Libor Rösner)
Svatá Klára patří vedle svatého Františka k největším osobnostem františkánské rodiny. Zatímco o něm máme literatury dostatek, o svaté Kláře toho bylo publikováno podstatně méně. Tento její beletrizovaný životní příběh si klade za cíl stávající mezeru alespoň částečně zaplnit.
Na svatou Kláru se dají vztáhnout slova proslulého umělce Michelangela Buonarrotiho o pravém umění, k jehož dosažení je podle tohoto velikána „třeba sjednotit se s Bohem“. Přesně takový byl Klářin život – jednou nepřetržitou touhou po sjednocování se s Ukřižovaným, touhou motivovanou láskou k Němu, láskou, která jí velela vzdát se kvůli Němu úplně všeho včetně sebe samé. Její život byl snahou o napodobení ducha svatého Františka. Snahou této knihy je zase zachytit co nejvěrněji vše, co prožívala, proniknout do její mysli a nahlédnout do jejího srdce.
Blázinec je před branou (Jan Paulas)
Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.